|
| |
|
|
Genetická diverzita v populaci západního poddruhu antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) chované v polozajetí v Senegalu, fylogenetické vztahy mezi západním (T. d. derbianus) a východním poddruhem antilopy Derbyho (T. d. gigas)
Zemanová, Hana ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Zástupci čeledi Bovidae jsou předmětem mnoha výzkumů, které se zabývají jejich fylogenezí, taxonomií, časem divergence, nebo genetickou diverzitou. Taxonomie se řeší pomocí srovnání morfologických znaků nebo genetickými metodami, genetická diverzita může být zjištěna analýzou rodokmenu nebo taktéž genetickými analýzami. Tragelaphinae čítají devět druhů v rámci dvou rodů Tragelaphus sp. a Taurotragus sp. Antilopy rodu Taurotragus (T. derbianus and T. oryx) patří mezi největší antilopy světa. Antilopa Derbyho (Taurotragus derbianus) má dva poddruhy, západní (T. d. derbianus) a východní (T. d. gigas), které se rozlišují na základě morfologických znaků. Západní poddruh antilopy Derbyho (T. d. derbianus) patří ke kriticky ohroženým živočichům. Jediná populace tohoto druhu, čítající méně než 200 jedinců, žije národním parku Niokolo Koba v Senegalu. Pro záchranu tohoto poddruhu byl v roce 2000 založen chov v polozajetí. Vznikl za účasti šesti zakladatelů (jednoho samce a pěti samic), u kterých předpokládáme, že nejsou příbuzní. Populace v roce 2013 čítá 95 jedinců, žijících v sedmi stádech v rezervacích Bandia a Fathala v Senegalu. Populace je spravována managementem, který se snaží minimalizovat příbuznost jedinců. V roce 2008 byla vytvořena plemenná kniha antilopy Derbyho (T. d. derbianus), která je každoročně publikována. Jedná se o malou populaci s nízkým počtem zakladatelů a bez genového toku, ohroženou inbreedingem a genetickým driftem. Genetická diverzita této populace byla zhodnocena pomocí mikrosatelitních markerů a výsledky této analýzy byly porovnány s výsledky analýzy rodokmenu. Analýza rodokmenu ukázala největší genetickou diverzitu v generaci zakladatelů (FOUNDERS). V generaci potomků zakladatelů (OFFSPRING 1; narozených v sezóně 2007/2008) genetická diverzita klesla díky tomu, že reprodukce se účastnil jediný samec. V další generaci potomků, tj. mláďat potomků zakladatelů (OFFSPRING 2; narozených v sezóně 2009/2010) diverzita vzrostla díky zapojení více jedinců do reprodukce. Pro genetickou analýzu bylo vybráno patnáct jedinců a pět polymorfních mikrosatelitních lokusů (z celkového počtu třinácti testovaných). Byly hodnoceny parametry genetické diverzity (HE a HO, Ar a odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy, a FIS a FST).Nebyly zjištěny žádné odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Výsledky genetické analýzy potvrdily nejvyšší genetickou diverzitu u zakladatelů (FOUNDERS: Ar = 2.79; HE = 0.664; HO = 0.750; FIS = --0.154). V obou generacích potomků hodnoty alelické bohatosti a pozorované a očekávané heterozygotnosti klesly (Ar = 2.15; HO = 0.580; HE = 0.586 u OFFSPRING 1 a Ar = 2.14; HO = 0.370; HE = 0.480 u OFFSPRING 2). Oproti výsledkům analýzy rodokmenu nebylo pozorováno žádné zlepšení v generaci OFFSPRING 2. Výsledné hodnoty parametrů genetické diverzity byly celkem uspokojivé, navzdory nízkému počtu zakladatelů a páření příbuzných jedinců.
|
|
|
Obsah živin v jehlicích hlavních dřevin ve vztahu k potravní ekologii velkých býložravců v Evropě
Köhlerová, Markéta ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Holá, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo stanovit obsah hlavních makroprvků a vlákniny v jehlicích pěti původních dřevin (Taxus .baccata, Pinus sylvestris, Abies alba,Picea.abies, Larix decidua) s ohledem na výživu zvěře a z hlediska potravních zdrojů zvěře. Zjistit, jestli se liší obsahově v makroprvcích živin podle různého věku jehlic. Jednotlivými cíli dále bylo zjistit za prvé, liší-li se obsahy makroprvků a vlákniny mezi jednotlivými druhy dřevin a za druhé liší-li se obsahy makroprvků a vlákniny mezi ročníky jehličí. Jednoleté jehličí má vyšší obsah makroprvků a nižší obsah vlákniny než dvouleté. Teoretická část se věnuje herbivorům a jejich potravní strategii. . Bylo vybráno pět původních jehličnanů Evropy: P. sylvestris, P.abies, A.alba, L.decidua a T.baccata. Vybraly se čtyři lokality Mšeno, Nové Strašecí, Oldřichov v Hájích a Příbramsko, ve kterých se sbíraly vzorky jehličnanů. Po usušení vzorků v sušárně se prováděly laboratorní testy, podle kterých bylo následně provedeno statistické vyhodnocení. Samotné vyhodnocení bylo zaměřeno na obsahy makroprvků N, P, K, Ca a Mg. Dále se zkoumaly poměry N:P, Ca:N a K/(Ca+Mg) a ADF, NDF a ligninu. Výsledky ukázaly, že jednoleté jehličí má vyšší obsah makroprvků a nižší obsah vlákniny než jehličí dvouleté. Nejvyšší hodnoty obsahu makroprvků a vlákniny měl T.baccata, podobné výsledky měl P.abies a P.sylvestris. Z výsledků vyplývá, že škody okusem jsou náchylnější jehličnany Picea abies, Pinus sylvestris a Abies alba.
|
|
|
Jak, čím a proč cvakají při chůzi někteří zástupci turovitých (Bovidae)?
ROCHOVÁ, Markéta
Některé druhy kopytníků cvakají. V této práci jsou zkoumány parametry klikání (dominantní frekvence, 25%, 50% a 75% kvartil) těchto druhů: kozorožec kavkazský (Capra caucasica), kozorožec dagestánský (Capra cylindricornis) a paovce hřivnatá (Ammotragus lervia), které výrazně klikají. Cvakání jednotlivých zvířat bylo nahráváno přenosným audiorekordérem Marantz PMD 620 se směrovým mikrofonem. Analýza zvuku byla provedena v programu Avisoft-SAS Lab Pro Software, verze 5.0.01 (2010). Data byla zpracována v programu STATISTICA, verze 9 (ANONYMUS 2009). Pomocí jednocestné ANOVY a diskriminační analýzy byly srovnáni jedinci v rámci druhů. Pomocí hierarchické ANOVY a diskriminační analýzy byly srovnány druhy a pohlaví. Pomocí statistické korelace byla prověřena otázka závislosti klikání na věku jedince. A dále byla určena fylogenetická distribuce klikání v rámci turovitých. Z výsledků vyplývá, že se od sebe jedinci v rámci druhu liší a liší se vůči sobě jednotlivé druhy. Rozdíl mezi pohlavími nevyšla signifikantně ani pro jeden z parametrů klikání. Korelace s věkem vyšla průkazně.
|
|
|
Přehled faktorů ovlivňujících kojení turovitých
OLLÉOVÁ, Michaela
Tato práce shrnuje faktory ovlivňující behaviorální charakteristiky kojení u turovitých. Zaměřila jsem se na tyto hlavní charakteristiky kojení: Frekvenci kojení, délku kojení, celkovou dobu strávenou kojením, pokusy o kojení, ukončování a iniciace kojení a výskyt allo-kojení. Tyto výsledky jsem diskutovala se sociobiologickými teoriemi a to konflikt rodič-potomek a Trivers-Willardův model.
|
host ::
RSS.